K prasknutí                        Podlaha vlaku je šešlapaná jako starý trávník 

Nohy a nohy boty a kecky smrad pachy a vůně všech vdechů i výdechů  Česnek i cibule pivo a limča 

Ticho

"Ukradl jsi mi peněženku.."

Zahřmí a dvě hole ťuknou o sebe

A hledá a hledá starý omšelý pán v omšelém kabátě samá vráska svou otahanou vráskovanou šrajtofli

Nikdo se už nezajímá o průser 

Nikoho už nezajímá co bude dál a dvě hole trčí u dveří

Narváno až fantasmagoricky    ve vlaku směrem do výletů i domovů  

Pátek Krucifix pátek

Tam a zpět

Zpět a tam

Kurva kam všichni táhnou tu svou káru plnou bramborové natě a chipsů  Promiň básni i když  proč ne když dnes slyšíme jen na sprostotu Řveme Ponižujeme Šikanujem a nadaváme Život se rozplácl do hoven Sedím na zemi a nade mnou zpocené rozkroky i všechna vyholená podpaží

Teče tu vzduch který je cítit hamburgem a bouří 

kape mi na hlavu i do nosu když se podívám nahoru do obličejů a nosních dírek Zespodu vypadají jako vrakoviště holubů                   Studí mne prdel a poskládané nohy chytají křeče smíchu  Nikdo je neslyší Sní o noblese prvni republiky kterou mu nabízejí v televizi jako reklamu na život jenže ono to nebylo až tak elegantní laskavé horoucí  Malují nám nové omalovánky a my to chceme vidět slyšet protože nás opustila víra v dobré ráno dobrý den i dobrou noc

Miluji tě jediná má duše má chimero můj přelude z hloubky prahluboké jak samotný cit

Jedu domů ze Šumavy kde se procházelo opojné hroznové víno bez hněvu

Škytám 

Možná na mne vzpomíná Král Šumavy možná ty ulomená větvičko možná úzká studená Vltava v které se proháněl proud s řasama a pískem a zručel crrrrrr a bublal bluuuuuu

a vrněl aaaaach

Možná osoba umanutá ve svém rozeklaném životě co  zavinila pády všech tajných vzkazů z přihrádek duše mých listů rozkvetlých poupat stáří i upadnuvších kaštanů z chlupatých pouzder času pro bezelstnost lásky 

Boty kecky pantofle olejový omastek a čpavek toalet

Sedím na zemi 

Čekám na svou zastávku

Všichni čekáme

jako šedobílé nebe na slunce 

Průvodčí nechodí Neprotáhl by se v rychlovlaku co vypadá jako zeď nářků všech těch co se mlátí do hlavy proboha pro Boha

Jedu bez jízdenky hurá

Jupí nesnáším My Češi odvždycky řveme radostné hurá protože jsme stále na pochodu do řitě

Mám tě ráda cestování Nosíš mi plné koše myšlenek

dokonce i Tebe a tebe a další o kterých vím tak málo jako o utahování na vařené nudli 

Všichni jsme tak nějak podobni zavřeným škatulím

v kterých si lebedíme 

Chtěla bych s Tebou mluvít Člověče

Vystupuju

Tam za mnou někde ty...