Jsi ztracená Upřímnosti?
V křivolakých zrcadlech siní smíchu
kde tvůj odraz zplacatělý boubelatý křivoustý i rozekkaný jakoby chtěl napovědět že  už dávno neproudíš a nevibriješ
Jsi ztracenkou  někdy i sama v sobě
Jak vyslovit myšlenku abys nemusela přebirat slova jak hrách
Abys ses nedotkla všech novodobých Faunů jež hraji na flétnu a tančí s nymfami
Napůl  člověk a napůl koza možná sníci o Heleně a Parisovi
Ty plná harmonie a  svornosti
Zamítaná
Pro hluchotu vzahovačných zahleděných požitkářů pochlebování
Jsi zavržena
Dnes se hraje pouze hra  Dnes tančíme mazurku v maskách aby nedejbože  neprozradily oči slabost citů
Tam kde se dotýkáme tam jedině snad  v lásce by mohla zůstat nahá upřímnost jako nahá těla v objetí nahých duší
Jen na chvíli  smíš vstoupit do kůže
I pod ní
Snad
Jsme všichni na hranách své volby
Zůstat ve špitále bláznů bez srdce
na lécích a opiátech a myslet si že jsi zdráv
nebo otevřit dveře do lidství

Upřímnosti fackovaná
ctim tvou odvahu přes všechny denunciace
Roztřliená jak řešeto  pokaždé zaceliš  díry aby
byly otvorem pro světlo Nadějeplná
tak vnímáš své poslaní
Před apokalypsou a závojem na tvářích lidstva

V čase nás všech
V čase kdy okoráváme a nejen my
ale i zem
kdy krmíne hady ve svých teráriích
nevěda že sami  jsme jedním z nich
V čase lvů i svéhlavosti
Držím tě  za ruku Upřímná vzácná planá růžičko

a ptám se tě jak dlouho budeš ještě kvést
Upřímnosti