Ave Aburh Eva Hrubá Bosonohá poezie
JEDNOU
Jednou až jednou přijde ta chvíle
uklidit v srdci všechny oharky
aby se nepropálilo
aby mohlo klidným tempem jít Pulzovat jako dřiv na tepnách
aby se nezadrhávalo  do kopců
aby nevypadávalo z rytmu tik... Nic.. Tikytak
pro zbytečnost starého ohně co už jen dýmá
a zastavuje dech

Jednou až jednou přijde ta chvíle
uklidit v srdci a myslet na nádech                       dokázat zklidnit vibrace LÁSKY
co stojí před zbořeným mostem a neví jak
dál protože zmáčená oceánem                  Ošlehaná větrem
hledá jen slunce                                           Hlupačka
jakoby  nevěděla že i ono zapadá aby                   ve tmě poznalo opravdovost zítřků dotykem

Jednou až přijde ta chvíle mezi všemi chvílemi tohoto času a žhnoucí oharky zšednou
pak vymete prach z popela co se usadil
a dovolil onemocnět chlopním podobným křídlům ptáků jenž těžce vzlétají
Prozatím polyká kouř co podobá se mlze

Jednou snad jednou přijde ta chvile kdy i já
OPUSTÍM TĚ
MŮJ SRDCOVÝ KRÁLI