Ave Aburh Eva Hrubá Je ti úsměvně lacinosti
Je ti úsměvně lacinosti
Chceš vynulovat kvalitu vlastnich prožitků
Zavřít všechny knihy které by se mohly dotknout
tvé občas otevřené duše
Sedíš mezi všemi svými stoly okrášlené ubrusem plného kyčovitych obrazků s nápisy
Happy Day kiss me Smile love you I miss you
Hladiš je rukama
sama v sobě cynická a uzavřená
Noha přes nohu
jakoby chtěly říct jsem dámou a vím jak se usmívat Máš vybělené všechno nejen zuby
snad i mozek jež nepřipouští nic víc než povrchnost protože ta tě neohrozí v myšlení
A tak žiješ v prostoru kterému říkáme svoboda
a nechceme lacinost této bilé mlhy ztratit
Občas v nitru sem tam vyhrabeme myšlenku ale
rychle ji dáne dudlík bonbónek uprostřed se žvýkačkou. a tak přežvykujeme úsměv a smich a úsměv
Žvýkame Žvýkame možná i vědomost protože do prdele nejsme tak zabedněni a blbí
A lacinost jež pronikla všude
protože je jednoduchá a především nekonfliktní
se rozpiná bobtná podobná kynutému těstu
nahouby, ano nahouby protože kyne
Buchty.. buchty
Jenže i hloupý Honza šel s buchtami za poznáním
My co vážnost fackujeme drnčivým smíchem
stojíce opodál všeho. i umírání
nepřipustime ve své nastavené rádoby pohodě
aby bylo jinak
Jak moc blízko jsme v šílenství
jak moc klameme sami sebe a jeden druhého a všichni všechno
Náš RÁJ je postavený na haldách vlastního odlehčení
A Bohové jen přihlížejí
Mlčí
A polobozi šplhají nahoru A ZLÁTNOU
jakoby chaos a přehlížení byl přívlastkem svobody
a Lacinost se usmívá
Kupte si moudrost je ve slevě..
vi že žádný nekoupí
rozdává totiž chechtajici se pytliky smíchu
Zadarmo
Je ti úsměvně Lacinosti