Ave Aburh Eva Hrubá Je ti úsměvně lacinosti
Je ti úsměvně    lacinosti
Chceš vynulovat kvalitu vlastnich prožitků
Zavřít všechny knihy které by  se mohly dotknout
tvé občas otevřené duše 
Sedíš mezi všemi svými stoly okrášlené ubrusem plného kyčovitych obrazků s nápisy 
Happy Day  kiss me  Smile love you   I miss you
Hladiš je rukama 
sama v sobě cynická a uzavřená
Noha přes nohu 
jakoby chtěly říct  jsem dámou a vím jak se usmívat  Máš vybělené všechno  nejen zuby
snad i mozek jež nepřipouští nic víc než povrchnost  protože ta tě neohrozí  v myšlení 
A tak  žiješ v prostoru kterému říkáme svoboda 
a nechceme lacinost této bilé mlhy ztratit 
Občas v nitru sem tam vyhrabeme myšlenku  ale
rychle ji dáne dudlík bonbónek uprostřed se žvýkačkou. a tak přežvykujeme úsměv a smich a úsměv 
Žvýkame  Žvýkame možná i vědomost protože do prdele nejsme tak zabedněni a blbí 
A lacinost jež pronikla všude 
protože je jednoduchá a především nekonfliktní
se rozpiná bobtná podobná kynutému těstu
nahouby, ano nahouby protože kyne
Buchty.. buchty 
Jenže i hloupý Honza  šel s buchtami  za poznáním
My co vážnost fackujeme drnčivým smíchem
stojíce opodál všeho.  i umírání 
nepřipustime ve své nastavené rádoby pohodě 
aby bylo jinak 
Jak moc blízko jsme v šílenství 
jak moc klameme sami sebe  a jeden druhého a všichni všechno 
Náš RÁJ je postavený na haldách vlastního odlehčení
A Bohové jen přihlížejí
Mlčí 
A polobozi šplhají nahoru A ZLÁTNOU
jakoby chaos  a přehlížení byl  přívlastkem svobody 
a Lacinost se usmívá 
Kupte si moudrost je ve slevě.. 
vi že žádný  nekoupí 
rozdává totiž chechtajici se pytliky smíchu 
Zadarmo 
Je ti úsměvně Lacinosti