Panelák se probouzí
Ruši ji
Za zdí hovory Zvonění telefonů Praskající postele Kroky Zvuk vody Kychání Všechno
Pouští si svoji oblíbenou Babylónskou věž
Pěkně nahlas
Vtéká do hudby
Je v ní                                                                    Krásně pluje jako tenkrát když  se spolu milovali Nekonečně dlouho překrásně odevzdaní sobě
Přidává "Lásku v čase soumraku"
Radůza je odhalená duše  Její duše
Panelákoví lidé běží po schodech a dupou
Spěchají do náruče dne a chaosu
Chtěla by být v té tvé
Neví proč si  dovolili spadnout do propasti ticha a rozbit se
Usrkává kávu jako by to byly  rty
Stalo se
Už je neochutná jako mnoho slastného co ji život sebral protože  ho ignorovala
Laskavý rebel svých dní
jakože se přece neposere z nějakých překážek
jakože my se přece nevzdáváme
Neví proč nepíše romány
Byl by to trhák
Tenhle život
Jenže je zkratkovitá
Myslí v obrazech
Z dlouhých řádků má husí kůži Jsou užvaněné
a přitom je tolik autorů co prdnou na papír celej vlastní příběh a lidi je žerou
Ji ne
Zvolila si trny
od růže
Aneta zpívá "dokola"
je jí plný pokoj
Chybí ji tady všechno co bylo
Chybí ji náruče
Otvírá sebe Možná je to poezie
Poezie jsou emoce
Možná je to báseň v próze
Myšlenky a..... proč vlastně Koho to zajímá..
Padlo to na ni  Pitomá inspirace
Dopila kávu
V hlavě vichřice všech pocitů
Nemá ji ráda Nutí ji myslet Nutí ji psát
Stává se otevřenou krabici plnou ohořelých vzpomínek
Tenkrát je chtěla spálit
Nešlo to
Hudba se zastavila Slyší jen tikaní času
Není nic a je všechno
Venku štekaji psi co jsou milování víc než lidé
Slunce jim hřeje ocasy za kterými se bezstarostně točí
Neni bezstarostná Neumí to
Neumí být kočkou co si přijde pro pohlazení a zase odkráčí
jako neumí být jednoduchá v jednoduchém konzumu života
Vrací se ložnice
Tam kde spávali spolu
Pohladí polštář
Otevře okno a vyvětrá jakoby tam stále byla ta vůně
Píseň dohrála
Je čas obout boty a jít...
Měla to udělat už dávno
Chyba respektovat druhého
Zaplašila jsou jedinou nejčistší lásku
Teď stojí venku Jinovatka proběluje modrost nebe
Zachumlá tvář do šály
Pod brýlemi slza
"Dobrý den ahoj Jak se máte Bezva prima ok super"
Vzpomněla si na  Františka Kožíka Je Pierotem
Ona a slza a slza úsměv
Máte to také tak
vy všichni které potkává
Samomluva
Třeba se ještě vrátí všechno co neumřelo
Pitomá naděje Nevěří na ni
a přitom má knihy plné čtyřlístků