Ave Aburh Eva Hrubá Flakónek na parfém

13.12.2020 07:10

Jedu domů mezi mnoha kolejemi
Někde uvnitř mne se otevřelo okno  do všech vagónků z Lega postavených na koberci v obýváku Táta když přijel z práce vždycky vzal jednu mašinku a postavil ji na slepou kolej.... Ta je má... usmíval se
brácha se vztekal že nemůže v klidu hrát na kytaru protože já  u toho hraní si na vláčky a mašinfíry a výpravčí  se stala první hvězdou našeho divadla
V kuchyni voněla cibulka
..mamiiii proč brečíš...
Jedu domů dnes opravdovým vlakem do opravdového domova vystoupím na opravdovém nádraží Nymburk město
kde se zčistajasna objevují postupně lidé děti kočárky kola  Je slyšet šumění hlasů podobně jak prskající omastek na hnědém kostrólu nebo zvuk šicího stroje či dotek jehlic      o sebe Všechno to je                       v průzračném balónu který se   z ničehožnic vznesl
Nad mou hlavou  jsou minulosti kostkované čepice dederonové košile silonové spodničky a boty z Gottvaldova
Pomalým lenivým krokem co se podobá hřbetu kočky počítaje kroky abych nemusela myslet na všechny zítřky bez tebe a bez tebe i bez tebe
s hlavou vbořenou límce kabátu který vypadá jak havraní křídla odemykám
Olízla mne  vůně mýdla
Mýdlo je vlastně taková malá lodička nebo potápka a z vody když  ho necháte rozpustit udělá mléko či bublinovou pěnu
My jsme se pratehdy koupali ve vaně plné bylinkového oleje
Dotýkali se chodidly a proklouzávali blíž až blíž až k polibku
Hana Hegerová  se svou Levandulovou  by záviděla protože tahle naše píseň  zůstává stále v mé hnědé vaně napořád Miluji tě
Přihmouřim oči jako by jsi do nich vstoupila ty veškerá pradávnosti
V rozestlané posteli zbytek noci
Na stole kousek rána v nedopité kávě
Na zrcadle kapka vody
Možná slza na vypadnuvší řase
Jsou mezi námi všemi vagónky z Lega které nenecháváme dojet do cíle
Cestou se  poznáváme
Cestou jdeme vizionáři nemožného
Cestovatelé do nočních hvězd Hvězdáři bez dalekohledů
Ptáčata bez hnízda připravená k letu
Stála jsem na půdě
voněla prachem a dálkami
Jedinečným příběhem starého času deštěm a plísní
Starým papírem a proděravěným dřevem od červotočů
Z vikýře byl svět jinaký
..být tak andělem..
Jednou jsem ho viděla klíčovou dírkou
V den mého svátku a zrození Ježíška
Byl lesklý a zářil v stříbrných řetězech které měla maminka kolem krku a zdobila vánoční strom třásněmi a domácí čokoládou v celofánu
Ten anděl byla ona do teď a do vždycky
Jinaký svět i
dvorek sousedovic kluků  co hráli čutanou
....jdete na louku. Kluciiiii....
.. joooooo slez dolů...
to byl fofr
Trhla jsem o hřebík tepláky
vyzula si sandále a  schody sjela po zadnici
...já letím mamiiiii...
....Evinko dostaneš na zadek pozor na auta aaaaa...
Nedostala
pozor na auta se  rozléhalo až do chodby domu
U silnice jsem dávala pozor a tudíž
čekala  až přejede pan Kaňka s povozem a černým koněm a černým uhlím okolo našeho domu a zastaví u šraněk
Většinou mne brával sebou
....Vylez si nahoru ....a dal mi kostku cukru ..tu potom dej koníkovi..
a  mně klukům a psům začalo Eldorádo
pod železňákem  kde teče řeka Labe
Dnes jedu domů mezi tolika kolejemi
Jedu domů tunelem i průsmykem
Jedu domů po světelném paprsku zářivky v tramvaji
Jedu domů a všichni mí lidé okolo se vznášejí v balóně
Doba mezi cestou  k řece
a cestou domů je70 let starý flakónek na parfém

náhledy

pohledy  do tváří

možnost vaší inspirace

fota

poezie

kousek moudra

divadlo

a tak se nějak proklikáme

do děkovaček

Anketa

hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???

Celkový počet hlasů: 1061

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

https://youtu.be/0KohUatKmjg