Dveře do Vánoc 

Myslíte že můžeme vstoupit do Vánoc 

do onoho požehnaného místa

bez přetvářky Myslíte že smíme  vstoupit my všichni pozemští do Betléma  minulých časů v biblických obrazech tam kde zrozen byl Ježíšek pro děti a Ježíš Kristus pro nás tak velmi dospělé až ztraceni zůstáváme před branou do rajských zahrad radosti štěstí i žehnajících poutníků na cestách díků za život vezdejší za život náš

Myslíte že dokážeme nalést ono spojení se dotykem duše všeho posvátného tak jak postvatné jsou dny adventní a vánoční že nebude planě znít každá a jakákoliv koleda že tichá noc jen při svitu svíček bude opravdu tichá že dokážeme onu okázalost vyzdobených svátečních stolů plných umělých rozmařilostí a lahůdek  přetavit jak kovář železo v podkovu do všeho  laskavého a  vzácně bývalého že nezapomeneme na pecen chleba rybí šupinu sklenici vody a křižaly hlt vína a jablko nejen pro hvězdu rozkrojené ale pro celou rodinu právě tak jako svázané nohy stolu řetězem

Snad nezapomeneme na 

 prázdnou židli za člověka který nás opustil nebo příchozího snad nezapomeneme snad ještě všechno víme že i smrt v ten den nás obchází a lichého vybírá si Snad v tom všem dnešním všem zrychleném dovolíme uspěchané hlavě vymést všechno smetí které je už k ničemu  snad  potom můžeme vstoupit do Vánoc do času vánočního stromu prskavek kadidla přáníček dárků a především polibků a spojených rukou s odlesky v našich očích těmi světélky nadpozemského ve zvoncích andělských chorálů 

Snad teď už můžeme vstoupit a vroucně  něžně laskvě pevně obejmout děti a otevřít dveře do Vánoc