Ave Aburh Eva Hrubá cyjlus špitál bláznů.. 14 věta býváš pokorná lásko

11.12.2019 06:37

Býváš pokorná lásko 

Možná právě proto i bolavá 

někdy zbytečně tvrdhohlavá 

I  když citlivá  přesto v objetí bázlivosti jež je postrkována drzosti a ta utočností  jen a jen ze strachu možná sobeckého Jsi mnohdy odmitnuta a přesto 

zůstáváš ohleduplná

Nevíš jak svou nevyváženost porovnat 

aby nekolisala v emočních spirálách

Jenže stále a stále neznáš jak na člověka

Toho  odlidštěného toho

marnivého i chamtivého

Člověka zlomyslného

I vypočítavého

který se holedbá  slovíčky i kyticemi narychlo koupenými mezi regály s fuseklema trpaslikama  i  s anděly natištěnými na voskovaném papíře 

aby narychlo vyslovil lásku beze slova 

ČLOVĚKA domýšlivého  a namyšleného

občas zakotveného v knize 

Ovidia NASA umění milovat 

občas vklouvznuvšího do mýtů o bájném Erossu

Sem tam zjihlého a  skromného i přívětivého

když prdelatý amorek se mu otře o hřbet dlaně a ztrati v letu peříčko

Býváš pokorná lásko 

v ten čas objevení 

v ten čas tebe Opravdová 

a kdo tě trhá kdo tě rdousí kdo tě zápírá

Kdo  ubližuje 

tvojí empatii a nesobeckosti která se mu zjevuje v zrcadle 

jakoby na něho vybafla jeho vlastni duše 

Odmítá tě. Sebe milujic  sužuje ostatní velkolepost  daru z nebes 

Nevěříc že jsi zabíjí se možná rád v pohodlnosti pragmatického života bez citů


Mezi  uprostřed i vně 

Stojí velký dům 

nahoře i dole 

vepředu vzadu 

Vertikálně i horizontálně 

Dům špitál bláznů plný srdíček 

Nosí je  vítr  tam i zpět 


a láska  ač nehmotná sedí na štokrdli 

a  polohlasně zpivá

o štěstí 


Slyšíš ji člověče  neoblomný  

jak pláče