Ave Aburh Eva Hrubá Cítíš se provinile Melancholie

14.10.2019 12:14

Citiš se provinile Melancholie..
Vycházíš ven
jen tehdy pro potřebu naslouchání
a běda těm kdož neslyší
a běda těm kdož nejsou tebou
Melancholie s melané chóle
v bezmocném zmatku
jenž leží na duchu a
ožírá duši
rozleptavá ji
v přetlaku  labibilního introverta Vlastního ticha a zármutku a sebelítosti
kterým  se libi sedět ve stínu a temnotě
kde mlčí  a jsou zahořklé
Nemohou ven  SPOJENCI MELANCHOLIE
Stáváš se lstivou a mstíš za radost druhých
za štěstí kterému nechceš rozumět
Svůj vlastni strach měníš ve zlo
v omylu že když udeříš nebudeš Melancholii
ale Schovívavostí a Laskavostí
k sobě samé
Ty  sama v řetězech
vycházíš ven abys zraňovala
pro obhajobu vlastního zranění
co se zmítá v pavučinách srdce
Tvůj svět je těžký a studený
a zakrývá oheň
Cítíš se provinile Melancholie
Čas od času  se zeptáš  Afrodité
Proč neumíš milovat
A Hestie jež podobá se ti jen ve své agarofobii
chtěla by ti darovat vřelost a mír
sama uprostřed ohně domova který ti vyhasl
Stačí aby láska lásku rozsvítila
S Bohyní Isis chtěla bys vejít do devatera možnosti
Ozdravit se
Cítíš se provinile Afrodité

Ve špitale bláznů zamknuti
snad jednou   BOHA Apolona Obejmeme

Jak je ti Melancholie.. 

náhledy

pohledy  do tváří

možnost vaší inspirace

fota

poezie

kousek moudra

divadlo

a tak se nějak proklikáme

do děkovaček

Anketa

hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???

Celkový počet hlasů: 1042

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

https://youtu.be/0KohUatKmjg