Báseň bez názvu

U kostela

NEMUSÍŠ věřit

Ani spínat ruce

Jen se dívat

Víra je zachytit světlo do myšlenky 

Nemáš hlad jen blízko k touze chceš ochutnat dar chleba

U kostela

VNĚ všech nás svazuješ nit

Je tenká coby vlas                                                 našich doteků 

Víra je pohladit a neumýt si ruce 

Nemáš žízeň jen nevzdálen vášni chceš ochutnat dar vody 

U kostela

NELZE jen drmolit znovu a znovu Otčenáše

Pouze rozmlouvat

Někde v tobě vyslechnuté ticho a sůl