Kdybys tu byla
Daly bychom květiny na stůl
Rozžehly svíci a držely ve slovech černou hodinku
Jen letmý dotek plamínků zvýraznil by oči
Na rtech nepřetržitá touha po dotecích
I věty se mohou dotýkat když je v nich souhra
Maminko

Dnes je tu tma
Na stole  nic
Květiny zvadly
Bývalo světlo Není to tak dávno Přišel ke mně zázrak
Posadil se do křesla a mluvil
I zázrak může zhmotnit slova
Byla v nich láska
Proč neuvěřit
Jen pár chvil Jen parkrát ten pocit Ten záchvěv perutí

Odletěl

Kdybys tu byla mohla bych ti povídat o slzách co polykám
Nejsi ty
Ani zázrak

a dny každé ráno vstávají
a noce noc co noc usínají

Dnes budu držet černou hodinku