Přišla a sedla si na bobek

mochomůrka v klobouku

z dob prabáb a dědů  Usmála se

a rozkřupla jablko  Sliny zesládly

zatímco ulice řvala-Heuréka.-

heuréka egoismu a jeden a jeden byl jen jeden a nikdo v ničem nikam

Jistota je být narcisem

metrosexuálem

frotérem

To nikoho nesere tak jako diplomatka naditá nádivka zákonem o jemnějším toaletním papíru

Jablíčková olízla ohryzek smyslně

až se větve stromu zapletly v orgasmu

a auto co ještě smrdělo po emailu převálcovalo poslíčka z messengerů

na zemi jediný dopis kolo a krev

To nikoho nesere

bubák jablka vzlétl do nebes

křižové cesty podsvětí---------------------------