A ve Aburh Love
Ave aburh "love"
(autorská práva)
Zapálila si cigáro
zapalovačem "love".
Nehoří .
Bere růžový. Funguje.
Je volná
a vedle fontány tvoje oči .
Do hajzlu. Jsou všude.
Jde.
"Stavím se na jedno točené
nealko u Potrefené husy"
Jenže už dávno není potrefená.
Nejde tam.
Přebíhá po zebře silnice
"Debile".
Málem jí náklaďák projel batohem
který tahá na zádech -adidas-jakože ještě jooooo .
Popoběhla.
Bolí ji u srdce.
"A pořád ne a ne kiksnout ta promáčklá chlopeň tvýma rukama ".
Oči.
Přemítá o těch co se střetly v pohledu.
Dnes ráno kolem půl desáté.
Byla v nich rozteklá čokoláda a něžnost.
Měkký plyš co prosí o dotek.
Na chvíli si vyměnily duši.
A byly fuč.
Bolí ji u srdce. Nepřestává.
"Bouchnu ho pěstí aby vědělo že teď musí fungovat "
Típe cigaretu o okraj žluté popelnice.
Cvrnkne do ní.
Usne v černé díře plné dalších s otisky rtů
na bílých ruličkách.
Silnice je bez sněhu.
Na kolejích pro tramvaje spí všechny cesty
tam i někam i jen tak.
Prolítne jí hlavou vlak .
Zasviští.
Čekával na ni na peroně
a jeho oči
byly Ferrero Rocher s mandlemi
i kokosem .
Jak ho miluje
když mu svléká košilku
a pak v ústech SLAST .
a srdce je náhle zvonem .
Vzlíná do krku .
Omdlévá ve vzpomínce .
....kdosi kdesi za zatáčkou zpívá ...
Bloudí mezi těmi hlasy
a zvukomalba vrací tvůj .
Jde.
Nevědomky vyslovuje jméno
co nelze zapomenout.
V ruce zapalovač "love".
Prstem přejíždí jako po struně.
Hoří.
Kolem prošla postava.
Ve tmě v černém obleku neviditelná.
A hrála a hrála a hrála.
Kytarové sólo pro oheň.
Nastal čas z očí do očí.
Jenže je noc
A MĚSÍC PROPÁLIL VŠEM MOTÝLŮM KŘÍDLA.