Ave aburh "love" 
(autorská práva)

Zapálila si cigáro 
zapalovačem "love". 
Nehoří . 
Bere růžový. Funguje. 
Je volná 
a vedle fontány tvoje oči . 
Do hajzlu. Jsou všude. 
Jde. 
"Stavím se na jedno točené 
nealko u Potrefené husy" 
Jenže už dávno není potrefená. 
Nejde tam. 
Přebíhá po zebře silnice 
"Debile". 
Málem jí náklaďák projel batohem 
který tahá na zádech -adidas-jakože ještě jooooo . 
Popoběhla. 
Bolí ji u srdce. 
"A pořád ne a ne kiksnout ta promáčklá chlopeň tvýma rukama ". 
Oči. 
Přemítá o těch co se střetly v pohledu. 
Dnes ráno kolem půl desáté. 
Byla v nich rozteklá čokoláda a něžnost. 
Měkký plyš co prosí o dotek. 
Na chvíli si vyměnily duši. 
A byly fuč. 
Bolí ji u srdce. Nepřestává. 
"Bouchnu ho pěstí aby vědělo že teď musí fungovat " 
Típe cigaretu o okraj žluté popelnice. 
Cvrnkne do ní. 
Usne v černé díře plné dalších s otisky rtů 
na bílých ruličkách. 
Silnice je bez sněhu. 
Na kolejích pro tramvaje spí všechny cesty 
tam i někam i jen tak. 
Prolítne jí hlavou vlak . 
Zasviští. 
Čekával na ni na peroně 
a jeho oči 
byly Ferrero Rocher s mandlemi 
i kokosem . 
Jak ho miluje 
když mu svléká košilku 
a pak v ústech SLAST . 
a srdce je náhle zvonem . 
Vzlíná do krku . 
Omdlévá ve vzpomínce . 
....kdosi kdesi za zatáčkou zpívá ... 
Bloudí mezi těmi hlasy 
a zvukomalba vrací tvůj . 
Jde. 
Nevědomky vyslovuje jméno 
co nelze zapomenout. 
V ruce zapalovač "love". 
Prstem přejíždí jako po struně. 
Hoří. 
Kolem prošla postava. 
Ve tmě v černém obleku neviditelná. 
A hrála a hrála a hrála. 
Kytarové sólo pro oheň. 
Nastal čas z očí do očí. 
Jenže je noc 
A MĚSÍC PROPÁLIL VŠEM MOTÝLŮM KŘÍDLA.