Ave Ave Aburh (autorská práva)

Láska

Ty
s vlasama zelenýma od trávy
co tě rozcuchala a vlíbala 
všechny pomněnky světa do očí .
Ty
se rty , cos kolébala na svých , nemluvně v náručí
s dlaní ,jež rozhřála zem zmrzlou 
a okovanou obručí.
Ty 
s kůží z alabastru, co v trnech krvácí .
Tolik jsi objímala vzduch , vodu a oheň, 
až ses zalykala
v kouři, v němž se i smutek roztančí.
Ty
loď, co vyobjímá všechny světadíly těla ,
náhle jsi v krách nezbloudila.
A maják i beze světla vede tě k pobřeží .
Ty 
s vlasama zelenýma od trávy,
do které jsi vklekla pokořena tichem ,
sama nejtisši
náhle jsi vzkřikla!
. ......Taková je láska
uhnětená
z jílu , zpěvu , bažin, hudby, pekla.