Ave Aburh I kdyby

O kdyby jsi bublal 
podobný potůčku v temném stínu 
pod olisalým stromem 
co podobá se nemoci 
i kdybys měl prsa semknutá 
že nechytají dech 
a strach tě omotal řetězy 
i kdyby jsi vláčel kouli 
jak gladiátor na galéře 
a stal se otrokem 
svých bolestí 
i kdyby ti tělo ochrnuté 
bodalo čepel do srdce 
a berle se staly strašákem v poli 
co odhání skřivany 
i kdyby tě zrazoval každý tep 
a myšlenky ztratily se jen 
do vzpomínek 
buď vlidný ne zoufalý 
Prijímej dny jak výzvu 
pro každodenní začátky Bez lamentování 
Nesypej sůl do kávy 
Stačí tvé slzy co občas se objeví 
abys věděl že dokážeš osladit stinohry 
Roztočit káču a přiložit srdcové eso 
k postupce 
než karty si vyložíš na osud 
I když víš že hořké je jádro meruňky 
vysávej z dužiny 
jako ze rtů polibky 
Buď vlidný k holubům 
co se k tobě vracejí