Milá Ave, rád jsem vstoupil, rád jsem shlédl, rád jsem našel, rád jsem se napil kávy s vámi, rád jsem si přečetl básně,jo a dost vostré a to je dobře, rád jsem s vám byl..a rád bych vás poznal.. a nerad říkám, že váš web je zajímavý.... váš vladimír

děkuji... ráda se svámi setkám,,, zabásníme.... ave

Milovaná Evičko jsi výborná spisovatelka ,herečka, a člověk! Mám tě a tvoje básně ráda hlavně na yutube s hudbou to je senza ,jsi výborná básnířka a můj velký příklad
děkuju za vše co jsi mě naučila a snad ještě naučíš:D

milá LUcko.. děkujuuu,,, jsem ráda, že zavítáš i sem do kardiogramu.... neboj jistě se naučíš ..a budeš dobrou spisovatelkou....děkujuuuuu ahooj ave eva

Evičko milená, bohy políbená, verši pomýlená...

Je krásné vědět, že i ve chvílích šedavě popelavých, ve kterých i na vzácný diamant usedá prach, reálně existuje a po zmoklých městských chodníčcích cupitá zářivá bytost, utkaná ze stejné matérie jako já sám... Je to nejen krásné, ale především dobré. Těžko se bojuje básníkovi s malostí a povrchností moderního konzumního světa, cítí-li, že je zcela sám. A já nyní díky Tobě nejen tuším, že někde ve stínu topolu za příštím kopcem bloumá o třpytu kapky rosy na křídle vážky podobně nakažená duše, já jsem si tím nyní zcela jist. Díky, zhmotnělý přelude, zkapalnělá mlho představ, vytrysknuvší lávo citu z pradávné hory, od které to již nikdo nečekal... Díky...




Navar

děkuju.. jsi větší básník... poklona a dík...eva

Paní Evo krásné stránky nápadité a vtipné. Určitě se tu ještě podívám. Držím pěsti ať se daří. Pavlína

děkujiiiiii paní Pavlínko.... potěšila jste mne... ráda vás zase pohostím něčím novým...ave eva

Milá Ave.. vaše jméno je fakt vtipné a zajímavé... a vaše stránky jsou užasné.. jen jsem zabloudila a zase ráda zabloudím..takto se prezentovat umí opravdu jen velký profík...budu se vracet.... až budete mít recitál dejte včas vědět díky.. moc děkuju... užasla jsem, zmoudřela,zasmála, zaplakala.. a tak to má být... Vladěna

Jiskrnoduchá Evičko,





Od Slunce ve tváři spálený, na duši malounko zmoklý a s puchýři na patách od prašných cest, mávám Ti na pozdrav a současně až k zemi se klaním té veliké moudré ženě, kterou uvnitř sebe máš...




Rozžhavené pero a papír nasáklý inkoustem přeje