ave aburh Láska / smrti/

16.02.2015 21:10

Po starém náměstí žene se vítr

má ruce do pěstí

padá z nich pot Ten pel sluneční

a lidé zezlátli a zastavili krok

Řeka se povaluje o překot

mezi rybami líbání vtisknuté do vlny

Stařičký topol vysoko v nebi sní

    Návraty usýchají chryzantémy hřbitovů

    a zetlelého listi Babičk y o holích umývají

    desky kamenné Slzy už nekanou

    Jen vzpomínkou zapadlou vstupují do jinam

po starém náměstí pospíchám

vletu tě vidím jedinou Stojíš za podloubím

Černý plášť smýká se o zem rozlámanou koly auťáků

Mezi dlaždicí kosa si pobrukuje než zkamení

a plevel ohnutý stařec úšklebkem pomněnkám

facky uštědřuje Olovo vtéká do stvolů

Vítr spí mezi sny a stíny

Nesnáším čekání uprostřed nemocnic a zimy

Kde jsi má blízká nejbližší toužebná

bledá  krasavice denně objímaná

Tolik tě miluju že láska je zraňována

Vezmi mne Umiluj k smrti

Valí se proud na náměstí s rtutí

a panenské jablko věří na opravdovost

Milovaná nepřečtená filozofko

polaskej mne svými pařáty s gelovými nehty

a mysli na syrovost

    ať se usmívám

    ať nejsou prosby

    odpouštění  rozchody a nenávraty

každodenní hlavolam

myšlenky  černé skříňky letadel Kormoránů nebe

POMILUJ MNE ať chudoba kopretin i vlčích máků na mně porozkvete

V amuletu  rozprýskané rty

k polibkům sešpulené