Ave Aburh Eva Hrubá Záclona

10.05.2022 09:55


ZÁCLONA 

Potkáváme ne stín ale duši
tam někde v podzemí
blízko opuky a pískovce   a tenkých pramínků vody 
co nevsákly se Naopak roztekly se v prameny 
Natahuješ ruku jako bys chtěl obejmout
odstín bývalého
jako bys chtěl zastavit koloběhy na odřených koloběžkách
odrazů  vzpomínek do nikam když chce se ti vracet
jenže plahočit se za něčím  co  není                                                                                                            je vic než beznaděj 
tam i smích ustrne v mozolech chodidel 
co měly by podobat se srdci
Občas potkaváváme duši       Své schody ke světlu 
a rozhrnujem stíny Tu záclonu  z vlasů co překrývá nám oči