Sbalit tašku koupit čokoládu natrhat na zahradě pugét čehokoliv zkontrolovat dózu na léky a vyjít v klidu s tajuplným úsměvem na rtech

ulicemi co tě zdržují a nedotýkají se protože jsou studené z betonových kvádrů o které zakopáváš jako o ty asfaltové jež jsou samá díra vypálená od slunce a unavují skoro tak jako auta a ksichty v nich a tak  jdeš protože chceš protože to tak cítíš protože za tebou s batohem na zádech z kterého čouhá jeden lístek z roztrženého čtyřlístku Takhle jsme jezdívali k sobě a za sebou pro jedinečnost objímání na upoceném nádraží v tvém a mém městě než se to rozkřiklo mezi závistivci než nás dohonilo spiklenectví lží než nás obehnali svými pařáty a kvokali a kokrhali slepice i kohouti než nás zavalil zvuk zvonů z kostela a my držíce se za ruce prchali z tohoto  času do časů před koncem světa s polibky na rtech a roztrženým čtyřlístkem který jsem ti nechtíc  přivezla slepený marmeládou co se v batohu rozmazala a vypadá jako my tenkrát rozemámatí na řetízkovém kolotoči uprostřed náměstí