Ave aburh Eva Hrubá PLATANY
28.03.2021 11:43
Kolem starých platanů zpívají si kroky historii věků
Neslyším ji
Někde pod zemí vytikavá do kořenů čas a mně je líto
že v něm už nejsem
Pozvolna vzdaluji se z minulých životů do veškeré přítomnosti
Nevím zda ráda či nerada jsem
v tomhle prostoru v téhle dimenzi mezi mluvemými dopisy na chatech mobilů
mezi ulicemi bez poštovních schránek
mezi pojízdnými schodišti a výtahy
mezi obezitou leností i vychytralým chrty
Blízko anorexii a bulimii i elektrických šoků
v dnech kdy počítáš kukaččí kuku
a věříš že ještě ne tak brzy
Kukukukukuku
Přestože je to všechno tak moc odličtěné
a tak málo smíchu
Jsem stopař včerejšků
Bludička lesů
Ozvěna všech pohnutí i volání
všech zklamaných větévek a rozkvétajících čemeřic
Kouř z komínů i když jaro ještě stále je cítit vůní větru co ohýbá sotva narozené břízky
Platany šimrá jen za krkem korun
Připadám si jako v jiném století
a jsem v jiném století
putující básník Mácha
Šrámek
i teď já
v trávě na polích kde se klaním zemi a čichám k půdě
před říčkou poklekám
Jen nebudu hasit oheň
a plést si lásku s otroctvím
nebudu tě hledat v lukách
ani se trápit
vzpomenu na Seiferta a přičichnou k fialkám
Chtěla bych pouštět draka i když je jaro
Namlouvám ti dopis milá básni
Třeba si ho poslechneš a v tónech hlasu uslyšíš tančit i kulhat slova Ty tóny jež mění dopisy na monolog bez posluchače Odesílám ti sebe bez kaněk ingoustu a okrového papíru Odesílám ti myšlenky které hlasem posilují sonáty emocí milá básni škoda že nejsi člověkem
Prostupuji se do kořenů stromů vysoko v oblacích
Fascinace pokory nahoře i dole
Tam mezi nebem a podzemí
zrozen strom jež životu podobá se
Kolem starých platanů teskno je mi
jakoby mne ovanula vzpomínka ta vůně kterou nikde nekoupíš
