Ave aburh Eva Hrubá Minulost
13.11.2022 13:49
Minulost
Máš otázku myšlenku vzkaz
Tak to vypiš do vzduchu
Třeba si to někdo přečte
ale vlastně ani nemusí
Stačí že se ti uleví Tobě jen tobě Vždyť je to jedno vždyť je to fuk vždyť to nemusíš nikomu říkat
Konkrétnost je na hovno jako pravda nebo diskuze stačí to poslat někomu Virtuál je přece super Je bezkontaktní a tudíž nejvíc Nejvíc Super bomba pecka hit
Tak se vypiš a pohoda
Připomíná mi to... když se ti chce..
tak to vybli do mísy
Nebo támhle je suchá latrína ulev si
Nechci ani jedno ani další
Slova by měla chodit k nám domů jako vzácný host kterému nabídneme všechna svá slunce a duhy a obláčky i poslední cigáro nebo ticho mezi kroky tam a zpět
Něco se v nás zpřetrhalo
jako tkaničky u bot které už nedrží na noze a my si klopýtáním o vlastní špičky rozbíjíme ústa dobrovolně protože teď se nosí boty na sucháče
Trhá se všechno i gumička ve vlasech místo mašle
Tak často se mi chce utéct z toho všeho okolo
čemu už nelze rozumět co je rozjeté tak dokonale že člověk už nemůže ani putovat od meze k mezi od lesa k lesu od louky k louce protože z nich vyčuhují stohy slámy mlacené lží jako obuškem
Ach má nádherná minulosti
Vzpomínaná
kdybys tak věděla co se tu všechno kolem nás děje
Kdybys jen tušila neodešla bys
... nějak se i ve mně roztrhaly korále šňůrka ztrouchnivěla sice je mám někde po kapsách
ale už ne spolu vím že jsi ale už ne navléknutá lásko nemohu si tě pověsit na krk ani ovázat kolem zápěstí Když si vzpomenu trhají se ve mně všechny barvy dnů i spánku Taková to je bolest
Dám si čokoládu
nebo se mi rozpláče i mozek
osladím ho přesladím zblbnu ho aby nezačal znovu navlékat co rozsypáno jest
Má veškerá nádherná minulosti
Pojďme se projít po asfaltu do všech mýdlových bublin v kterých jsou lidé jež se chtějí schovat nebo očistit od mastnoty a lepkavých falší co visí na každém rohu jako prapory
Máš problém... ještě v tobě zůstalo něco málo z dětství ta bezprostřednost ta opravdovost ta čistota
tak to napiš do všech chatů do všech komentářů do všech asocialních sociálních sítí
Napiš to
Uleví se ti sobecky jen tobě
Má krásná minulosti
Mé štěstí
Má nádherná píšu ti dopis já možná jediná na papír tužkou a vkládám ho do všech minulostí nás všech lidí v mýdlových bublinách dneška
chvíli tam vydrží Možná si ho přečtou
a pak
Kéž by zázrak
Bubliny prasknou a svět stvořen z člověka uklouzne na jednu velkou hromadu a ještě než ho pomočí pes i poslední kočka
v procitnutí poznaného
obejme se
