Ave Aburh Eva Hrubá Déšť
13.12.2020 07:09
Padá déšť
Nevím jestli může padat déšť
Jestli jen nestéká z oblohy
Jestli nepláče
Jestli neomývá
V tehdy v tenkrát
mne umývala maminka v sedací vaně uprostřed velké kychyně v podnájmu domu kde paní domácí leštila dveře třikrát za den Okna se myla každý týden a běda když na schodech byla stopa po prachu
Omývání vonělo mýdlem po bezu
Voda si mne oblékla do průzračnosti než ji vysušil froté ručník který byl vzácností
Nevím zda může padat déšť
ale padá do země jakoby ji říkal ...neuschni..
nevysuš se řeko ve vlastním korytu
Často tajíme v sobě slzy ten zármutek duše a topíme ji tak dlouho než vykřikne aby poté nasála vzduch
V tom domě v podnájmu jsem tajně chodívala na půdu kde byly poklady Rozlámané židle truhly a krabice Rámy bez obrazů Torza kol i kočárků Možná mne tehdy už napadlo komu asi patřily Byly tam i panenky Jenže jsem dostala přes zadek pokaždé při návratu se zaprášenýma očima na vrch hlavy
...Evičko žes byla na půdě..tam nesmíš..není naše..
Brácha se jednou ztratil
Když se probouzelo ráno a v záclonách ukáčkovaných maminkou se objevovalo světlo šla jsem ho zatahat za nohu
Mamiiiii Vašek je pryč....
Kdyby déšť opravdu padal bubnoval by na poplach na všechny dveře v tom velkém domě
Našli jsme ho ve sklepě
Opřený o zeď spal
Sklepení domů bylo strašidelné
Vlhké zdi vylučovaly zvláštní pach podzemí a uhlí v kójích čpělo syrovostí
Když ho šla maminka nabírat lopatkou brávala mne sebou
Líbila se mi ta temná rolničková hudba při pádu černých kostek do kýble
a nikdy nezapomněla říct
..dávej pozor na schodech..jsou vlhké..
jako déšť
Sbírali jsme ho do nádob a zalévali s ním květiny voděnky
Maminka si s ním myla své hnědé vlasy které se potom leskly jako vyleštěné zrcadlo
Táta si plácal na hlavu žloutek
prý aby nezplešatěl ale stejně jeho vlnité havraní vlasy opadaly
...to je tou čepicí..nebo možná tím že ve vzduchu v kterém si poletoval on letec v okouzlující uniformě mu turbulence vytrhala kořínky
Táta ve mně zůstal jako bludný kořen
Padá do mne obraz sebe
Běžím po dvorku
Ve vlasech dlouhých až do půlky zad plavých a vlnitých září plamínky
To si brácha s klukama vymysleli šibalství
Zalila mne vodou paní domácí
Nevím jestli padá voda
Nevím jestli padá déšť
a tenkrát padlo tolik facek
a já do pláče
Vše souvisí se vším
jako my souvisíme se všemi minulostmi v souvislém padání deště a průniku slunce
a minulé jež kmitá v přítomnosti podobá se žárovce
před svitem
Myslím že už vím
Déšť padá
